Jak funguje parozábrana Izospan?

Parozábrana hraje důležitou roli při ochraně obálky budovy, brání pronikání vodních par do nich, čímž zachovává tepelně izolační vlastnosti izolace a prodlužuje životnost konstrukcí.

Bohužel parozábrany často dostávají „zázračné“ vlastnosti, které nemají. Pojďme zničit tyto mýty.

MÝTUS č. 1: PŘESAHY A SPÁRY PAROIZOLACE NENÍ NUTNÉ LEPIT

Pro spolehlivou ochranu izolačních a konstrukčních prvků před vodní párou a kondenzací je nutné vytvořit parotěsnou vrstvu, která musí být pevná, souvislá a utěsněná, protože jen za takových podmínek bude efektivně plnit své funkce.

Hlavním, nikoli však jediným prvkem parotěsné vrstvy je parotěsná zábrana – materiál s vysokou schopností odolávat pronikání páry.

Dalším neméně důležitým prvkem jsou spojovací pásky. Zajišťují těsnost přesahů a spojů, čímž napomáhají tomu, aby byla parotěsná vrstva souvislá a souvislá.

Pokud při instalaci parozábrany nebudou přesahy a/nebo spoje lepeny, bude jimi vlhký vzduch volně pronikat do obvodových konstrukcí, což minimalizuje účinnost opatření na ochranu těchto konstrukcí před vodní párou a kondenzací. .

MÝTUS č. 2: K utěsnění přesahů a spojů v parozábranách bude vhodná LIBOVOLNÁ lepicí páska

Pokud byly pro utěsnění přesahů a napojení parozábrany zvoleny nevhodné spojovací pásky, pak po nějaké době může parotěsná vrstva vypadat takto.

Je proto důležité, aby spojovací pásky byly používány v souladu s jejich zamýšleným účelem. Některé z nich jsou například určeny pouze k utěsnění přesahů parozábrany, jiné jsou určeny k utěsnění přesahů a napojení na hladké povrchy a pro hermetické spojení parozábrany s drsným nebo porézním povrchem je zapotřebí třetí typ pásky. , atd.

Je vhodné použít spojovací pásky stejné značky jako samotná parozábrana. Důvodem je skutečnost, že při vytváření takových pásek výrobce zohledňuje vlastnosti upevňovaných materiálů, aby byla zajištěna nejen těsnost tohoto spojení, ale také jeho maximální životnost.

Abyste získali skutečně kvalitní a spolehlivé spojení, měli byste kromě výše uvedeného dodržet také základní požadavky na instalaci spojovacích pásek:

• lepené povrchy musí být suché a čisté;
• Neinstalujte pásky při teplotách nižších, než je doporučeno.

Existuje několik mýtů o parozábranách a kondenzaci, které jdou takto.

MÝTUS č. 3: POKUD POUŽIJETE PÁROPRODUKTU, TAK SE NEVYTVOŘÍ KONDENZÁT

MÝTUS č. 4: POKUD SE TVOŘÍ KONDENZÁT, POTOM ZPŮSOBENÍ PÁRODĚ ZMIZE

MÝTUS č. 5: JAKÝKOLI PROBLÉM S VZNIKEM KONDENZÁTU LZE VYŘEŠIT PÁROIZOLACÍ

Všechny tři mýty naznačují, že parozábrana může nějakým způsobem ovlivnit proces kondenzace: zabránit jí, zastavit ji nebo ji zvrátit (přimět ji k odpaření). Abychom zjistili, zda tomu tak je, je nutné pochopit, kde a za jakých podmínek dochází ke kondenzaci.

Kondenzace vzniká z vlhkosti ve vzduchu v parním stavu za určitých podmínek (teplota a vlhkost). Teplota, při které kondenzuje vlhkost ze vzduchu, se nazývá „teplota rosného bodu“.

Při teplotě +22 °C a vlhkosti vzduchu 65 % je teplota rosného bodu +15,1 °C. To znamená, že na površích, jejichž teplota je +15,1 °C a nižší, se bude tvořit kondenzace. Pokud se při stejné teplotě (+22 °C) vlhkost vzduchu zvýší na 80 %, pak se na površích, jejichž teplota je +18,4 °C a nižší, bude tvořit kondenzace. To znamená, že čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím menší je teplotní rozdíl, při kterém se bude kondenzovat.

Nyní se podívejme na tento proces na konkrétním příkladu.

Představte si, že jste šťastným majitelem rámového venkovského domu, ve kterém je jako tepelná izolace použita izolace z minerální vlny a je instalována utěsněná parotěsná vrstva. V domě bydlíte jen v létě, ale jednoho krásného zimního dne se v něm rozhodnete strávit celý víkend. Přijedete ke své dači a začnete zahřívat dům, a aby to šlo rychleji, zapněte topná zařízení na maximum a po chvíli si začnete všímat vlhkých skvrn na stěnách a stropě. To je kondenzace. Proč tedy vznikl?

Vzduch v domě se zahřál, objevil se rozdíl parciálních tlaků, pod jehož vlivem se vodní pára obsažená ve vzduchu vyřítila obvodovými konstrukcemi, ale na své cestě narazila na bariéru – parozábranu. A jelikož se vzduch v domě ohříval rychleji než povrch parozábrany, stačil tento teplotní rozdíl k tomu, aby vlhkost obsažená ve vzduchu dopadala na povrch parozábrany ve formě kondenzace. Pokud se vzduch v domě ohřeje například na +25 °C a jeho vlhkost je 60 %, pak dokud povrchová teplota parozábrany nevystoupí nad +16,7 °C, bude se na něm tvořit kondenzát (viz tabulka).

Při absenci parotěsné vrstvy nebo její netěsnosti bude vodní pára schopna pronikat dovnitř obvodových konstrukcí, kde při střetu se studenou frontou na své cestě vypadává ve formě kondenzace, která se následně změní na pevné skupenství – led. To znamená, že proces tvorby kondenzátu bude probíhat úplně stejně, ale již v tloušťce konstrukcí. Tento proces nebudete moci pozorovat, ale jeho důsledky se projeví při dalším tání, kdy se oteplí pouliční vzduch a s ním i okolní konstrukce. Zmrzlý kondenzát se roztaví a stéká uvnitř domu, což bude zvláště patrné na šikmé střeše.

Vrátíme-li se k našim mýtům a sečteme-li vše výše uvedené, můžeme dojít k závěru, že parozábrana nebude schopna zabránit nebo zastavit proces tvorby kondenzátu a nezpůsobí jeho odpařování, ALE konstrukce utěsněné parotěsné vrstvy, která zabraňuje pronikání vodní páry do tloušťky obvodových konstrukcí a snižuje tak riziko tvorby kondenzace v nich, umožňuje chránit izolaci a vnitřní konstrukční prvky před následky jejího negativního vlivu.

Aby se snížila pravděpodobnost tvorby kondenzace v uzavřených konstrukcích, musí být zajištěn soubor opatření, jehož nedílnou a důležitou součástí je instalace utěsněné parotěsné vrstvy.

MÝTUS č. 6: ANTIKONDENZAČNÍ POVRCH PAROIZOLACE ODSTRAŇUJE VLHKOST Z KONSTRUKCE – NIČÍ KONDENZÁT

Ke zničení tohoto mýtu je nutné pochopit, co je antikondenzační povrch a k čemu je vlastně určen.

Jak jsme si již řekli, vlivem rozdílu parciálního tlaku má vodní pára z místnosti tendenci unikat obvodovými konstrukcemi, ale na své cestě narazí na bariéru – parozábranu. Za určitých podmínek (teplota a vlhkost) dochází ke kondenzaci páry na povrchu parozábrany, a pokud je tento povrch hladký, pak po něm mohou stékat kapky kondenzátu a dopadat do interiéru a způsobovat jeho vlhnutí.

Antikondenzační povrch parozábrany je vlněná vrstva, která je schopna určité množství kondenzátu absorbovat a zadržet jej do doby, než se vytvoří příznivé podmínky pro odpařování. Podívejte se na video o antikondenzačních vlastnostech parozábran.

Tato schopnost, stejně jako instalace parozábrany s vlněnou vrstvou směrem do místnosti a s mezerou k vnitřní povrchové úpravě, pomáhá snížit riziko navlhnutí této povrchové úpravy.

To znamená, že antikondenzační povrch parozábrany neodvádí vlhkost z konstrukce a neničí kondenzaci a také nemá vlastnosti, které by takový efekt mohly zajistit. ALE díky své schopnosti zadržovat kondenzaci vám umožňuje prodloužit životnost dekorace interiéru a snížit riziko jejího navlhnutí.

MÝTUS č. 7: KONDENZÁT V OBVODNÍ KONSTRUKCI VZNIKÁ DŮVODEM SKUTEČNOSTI, ŽE PARNÍ IZOLACE JE POKLÁDÁNA „ŠPATNOU“ STRANOU IZOLACE

Na kterou stranu (hrubá/antikondenzační nebo hladká) je parozábrana položena k izolaci, může ovlivnit pouze životnost vnitřní úpravy – viz Mýtus č. 6.

Strana, kde je parozábrana instalována, žádným způsobem neovlivňuje:

• jeho odolnost proti prostupu par. Pokud je parotěsná vrstva utěsněna, pak bude plnit své funkce – zamezit pronikání vodních par a kondenzaci do izolace a prvků obvodových konstrukcí, bez ohledu na to, na kterou stranu je parotěsná zábrana položena.
• podmínky pro tvorbu kondenzátu.

• Přesahy a napojení parozábran je nutné přelepit vhodnými spojovacími páskami.

• Parozábrana nebude schopna zabránit nebo zastavit proces tvorby kondenzátu a nebude nutit kondenzát k odpařování, ALE instalace utěsněné parotěsné vrstvy, která zabrání pronikání vodní páry do tloušťky obvodových konstrukcí a tím snižuje riziko kondenzace v nich, umožňuje chránit izolaci a vnitřní konstrukční prvky před důsledky jeho negativních účinků.

• Antikondenzační povrch parozábrany neodvádí vlhkost z konstrukce a neničí kondenzaci, ale při instalaci parozábrany s fleecovou vrstvou směrem do místnosti a s mezerou k vnitřní úpravě pomáhá snížit riziko vzniku tato úprava navlhne, čímž se prodlouží její životnost.

• Odolnost paropropustnosti parozábrany nezávisí na straně její instalace. Pokud je parotěsná vrstva utěsněna, pak bude plnit své funkce – bránit pronikání vodních par a kondenzaci do izolačních a konstrukčních prvků, bez ohledu na to, kterou stranou (hrubá/antikondenzační nebo hladká) je parotěsná zábrana obrácena dovnitř.